Svatobarborský Dukát | KHM

Svatá Barbora – světlo v temnotách

Za dávných časů, kdy slova měla váhu a víra mohla být hříchem, žila dívka jménem Barbora. Byla krásná, bystrá a vzpurná. Její otec, mocný muž zaslepený strachem ze ztráty kontroly, ji držel zavřenou v kamenné věži. Měla mlčet. Měla poslouchat. Měla přijmout jeho vůli jako zákon.

Ale Barbora slyšela jiné volání. Hlas, který nezněl zvenčí, ale hluboko z jejího nitra. Hlas, který mluvil o světle, o naději, o pravdě. Tajně přijala víru, která jí byla zakázána. Ne z nerozumu. Ale z odvahy.

A za tuto volbu zaplatila – krutě. Byla pronásledována, mučena a nakonec zabita vlastním otcem. A přesto… nikdy nezradila své přesvědčení.

Příběh svaté Barbory není jen legendou. Je to zrcadlo.
Je to otázka:
Co bys udělal ty, kdyby ti všechno říkalo „vzdej to“, ale srdce křičelo „vydrž“?

V dnešním světě není věž kamenná. Jsou to pohledy druhých. Očekávání. Tlak i ublížení. Strach. Ale výzva je stejná.

Barbora je...

• patronkou těch, kteří čelí osudu, ale nevzdají se,
• světlem pro ženy s nelehkým osudem,
• symbolem odvahy být věrný sobě, i když to bolí,
• poctou těm, kteří se obětují pro své blízké,
• ochránkyní těch, kteří čelí nepřízni osudu a přesto statečně kráčí dál.

Svatoborský Dukát

Proto jsme v Kutnohorské Mincovně vdechli život prvnímu Svatoborskému Dukátu.
Proto mu bude požehnáno – ve jménu pravdy, odvahy a víry. Ne jako relikvii minulosti, ale jako zrcadlu současnosti.

Tento dukát není jen mince. Je to pouto. Světlo. Symbol.

Její světlo nehasne. Jen si nachází nové srdce, kde může zářit dál. A třeba tím srdcem bude právě to tvé.